Reklama
 
Blog | Michal Berg

Poraženecká nálada? Ne tak docela. Podívejte se, co se v roce 2018 povedlo

„Svět je na tom špatně, mnoho z věcí, o které se snažíme, se nedaří, planeta směřuje ke kolapsu a vládne nám tyranie.“ Ne. Pouze pokud sami přistoupíme na poraženeckou náladu, budeme poraženi. Je mezi námi mnoho těch, kdo přijali svoji zodpovědnost za podobu světa a dělají skvělé věci. Chtěl bych jim při bilancování roku 2018 vyjádřit svoji vděčnost. Nejen za to, co konkrétně udělali nebo dělají, ale taky za jejich schopnost jít druhým příkladem, inspirovat nebo nutit přemýšlet o světě. „Chovat se nebo mluvit nebo dělat věci jinak než ostatní nám může připadat zvláštní. Ale bez tohoto nepohodlí není svobody,“ píše Timothy Snyder a já s ním souhlasím. Podívejte se na přehled toho, co se v roce 2018 povedlo.

Tento příspěvek je „hromadným obejmutím“ všem v tomto seznamu, a virtuálně také i těm, kdo v něm nejste, ale děláte smysluplné věci pro tento svět. Protože děkovat bychom asi taky měli – pokud nám jde o lepší svět – trochu víc. Nemůže to přece s námi být tak špatné, když s výjimkou několika jmen jsem se s každým a každou z tohoto výčtu měl tu příležitost potkat osobně. Kolik skvělých věcí pak musí dělat lidé, které neznám?;)

➡️ Vojta Boháč, Aneta Václavíková a další lidé z Voxpot vysbírali 600 tisíc na start jejich projektu původních zahraničních reportáží „z míst, kde to hoří“. Lála Myslíková, kterou znáte z legendární fotky skautky, která se postavila neonacistovi, u nich začala dělat reportérku. A jde jí to skvěle! Držím palce a doporučuju kde můžu.

➡️ Milan Votypka a další skupina dobrovolníků z organizace Pomáháme lidem na útěku na podzim vyrazila opět na Balkán. Ve dvou táborech na severu Bosny pomáhají uprchlíkům, na které už jinak celá Evropa v podstatě zapomněla. Taky jste si mysleli, že poté co se „uzavřela balkánská cesta“, tak už v Evropě žádní uprchlíci nejsou? Jsou. A PLNU se stará o to, aby jim zůstaly zachovány poslední zbytky lidské důstojnosti.

➡️ Johanna Nejedlová a Kateřina Kilianová ze spolku Konsent objíždí střední i základní školy se svým projektem prevence sexuálního násilí Když to nechce, tak to nechce. Jasně, mohly se hádat na internetu se zlehčovači sexuálního násilí o další upocené parodii na #metoo. Namísto toho oslovují stovky zejména mladých lidí a mění jejich pohled na sexualitu. Absolvoval jsem jejich workshop – a přimělo mě to k hlubokému přemýšlení. Opravdu si každý z nás může být jist, že nikomu ve svém sexuálním životě neublížil?

➡️ Hnutí Limity jsme my dokázalo v severních Čechách zorganizovat druhý klimakemp. V rámci boje proti klimatické změně také mnoho desítek lidí vyrazilo speciálním vlakem podpořit protesty proti kácení historického lesa v německém Hambachu, který má ustoupit těžbě uhlí. Klimatické hnutí se v Česku probouzí, aktivit je už více a Limity mají nezanedbatelnou roli v tom, že byli první. Změna klimatu je nejzávažnější problém dneška a lidé, kteří nasazují své pohodlí aby na něj upozornili, jsou pro mě hrdinové. Stejně jako dvanáct aktivistů a aktivistek Greenpeace, jenž na Slovensku skončili za vytažení transparentu na těžební věž ve vazbě. Barbora Adamková, Jana Pravdová a Radek Kubala, byli jste tam i za mě.

➡️ Tomáš Trumpeš a jeho parta kolegů vydává v Boskovicích naprosto skvělé noviny s názvem Ohlasy. V tiráži na webu mají hlášku „vydává spolek šílenců, protože kdo jiný by dneska dělal noviny“. Troufám si tvrdit, že podobně kvalitní regionální zpravodajství nepokrývá žádné jiné české město. Víte kolik lidí žije v Boskovicích? Pouhých jedenáct tisíc!

➡️ A když jsme u těch médií, časopis Sedmá generace pod šéfredaktorskou rukou Víta Kouřila se za ty roky, co jej čtu, stal určitě zdaleka nejlepším čtením na české mediální scéně. V podstatě Sedmou generaci přečtu od první do poslední stránky a předplatné jsem věnoval i svému otci.

➡️ Zapamatujte si jméno Robin Stria. Organizátor komunit v brněnském středisku DROM a neskutečně našlápnutý člověk dal dohromady tým, který natočil první romský Sitcom Miri fajta. Protože překonávání předsudků nemusí být vždy jen supervážná věc.

➡️ Že zábava může být inteligentní a kultura není zapomenuté slovo dokazují už mnoho let dva festivaly. Můj domovský Hradecký slunovrat, kde je mí ctí přispět celému týmu, který dal dohromady Vašek Müller, svou organizační troškou do mlýna. A festival Beseda u Bigbítu, kde vždy jen otevřu uši a obdivuju, co Pavel Uretšlégr a celý besední tým dokázali mezi jihomoravskými topoly vytvořit. A když zmiňuju Pavla, nelze nezmínit cenu Vinyla, která oceňuje ty nejzajímavější počiny na české hudební scéně. Hned dvě nominace pro rok 2018 získal Jan Boroš za desku Stínítko svého projektu Čáry života. Hudební publicista Karel Veselý tuhle silnou věc zhodnotil čtyřmi slovy: „brečím u toho, kurva“.

➡️ Knihy. Jaroslav Michl a Magdaléna Hajdučková přeložili – jen tak, protože to považovali za důležité – knihu chorvatského filosofa Srečko Horvata Radikalita lásky. Standa Biler vydal svoji satiru ‚Nejlepší kandidát‚ a Michal Kašpárek novelu ‚Hry bez hranic‚. Tuze mě to oslovuje (více o tom jindy), a nejen proto, že já jsem schopen napsat akorát dlouhý status na facebook. Měli byste si to všechno přečíst.

➡️ Jaroslav Ostrčilík, zakladatel brněnské Pouti smíření, která už více než deset let každoročně připomíná poválečné vysídlení Němců z Brna, obdržel z rukou německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera medaili Spolkového řádu za zásluhy, nejvyšší německé vyznamenání. Just wow.

➡️ Dominika Trčková a celý její tým dokázal projekt #jsemlaskavec dostat během podzimu ke 13 tisícům školáků, kteří koordinovně dělali dobré skutky a seznamovali se s tím, co to znamená dělat radost druhým. Kromě toho také v nadaci oceňují laskavce z nejrůznějších oblastí lidské činnosti. Protože pokud chceme něco změnit k lepšímu, je dobré začít u sebe a u každodenních drobných laskavostí.

➡️ Obránci zvířat. Tiskového mluvčího této neziskovce dělá Pavel Buršík a letos se jim podařilo dotáhnout do konce zákaz kožešinových farem. Tahle zbytečnost je tedy za námi a nyní má OBRAZ mnohem větší cíl: donutit stát k zákazu klecových velkochovů slepic. Pomoci můžete i vy: minimálně tím, že vajíčka od takto krutě chovaných slepic nebudete kupovat.

➡️ Podpora podnikavosti mladých lidí. Téma, které mě zajímá, protože v zahraničí je podpora podnikavosti již běžnou součástí výuky, zatímco u nás se o podnikání a podnikavosti mladí lidé ve škole v podstatě nic nedozví. Vojta Krmíček a jeho tým v Jihomoravském inovačním centru v Brně to letos rozjeli a věřím, že se přidají i školy v dalších krajích. Protože podnikání také může zlepšovat lidem životy a umožňovat jim plnit své sny.

➡️ Komunální volby: Tři lidé, kteří to mají v hlavě srovnané a u kterých mám jistotu, že funkci starosty, resp. starostky budou dělat opravdu dobře. Magdalena Davis v Mníšku pod Brdy, Tomáš Hradil v Krnově a Jan Papajanovský, teprve třiadvacetiletý starosta pětitisícové České Kamenice. Nemluvě o stovkách schopných a progresivních zastupitelů a zastupitelek, kteří mají možnost ovlivňovat města a obce k lepšímu. Všechny vás jmenovat nebudu, na někoho bych určitě zapomněl.

➡️ V této souvislosti nemohu ale nezmínit i dva projekty, které udělali pro svoje město neuskutečně moc, přesto jim volby odměnu v podobě postu starosty nepřinesly. Mladí a Neklidní v Břeclavi volby vyhráli, ale staré pořádky se dokázaly domluvit a změna se nekonala. Matúš Čupka v Bratislavě-Novém městě pak pro svoji čtvrť udělal za poslední roky v rámci projektu Zelená hliadka tolik, co nikdo. Natřel desítky laviček, opravil díry v chodníku a zorganizoval komunitní úklidy. Letos si odpracoval si kampaň, zapojil do ní desítky aktivních lidí, přesto to ale ve volbách nevyšlo a skončil až druhý. Jsem přesvědčený, že i takovým lidem je třeba děkovat za jejich odvahu a dodat povzbuzení, aby příště byl Matúš už úspěšný.

➡️ K tomu tématu ještě jedno jméno: kdyby mi před pár lety někdo řekl, že primátorem Bratislavy se stane basák a textař kapely Para a taky trochu architekt a občanský aktivista Matúš Vallo, klepal bych si na čelo. Ale je tam, a bude si moci svoje Městské zásahy (což je projekt jehož je spoluautorem) zkoušet v praxi. Snad mu zbude čas na koncerty s mojí oblíbenou kapelou, která se vždycky stavěla na stranu slabších. (Mimochodem, v jednom textu Para zpívá o tom, že „Ja chcem byť prezident tohto štátu“. Good luck, Slovensko;)

➡️ A když jsme už v tom zahraničí, podívejme se do Slovinska. Zde byla ženou roku vyhlášena Urša Zgojznik, environmentální aktivistka, která dokázala do akce, obdobné našemu Ukliďme Česko, zapojit 14% slovinské populace a z předcházení vzniku odpadů udělat celostátní téma.

➡️ Další zahraničí, ale česká stopa. Zuzana Pavelková se v létě stala spolumluvčí Federace mladých evropských zelených (FYEG), organizace která dává prostor mladým lidem, aby byl jejich hlas v politice taky slyšet. Potkáváme se, snažím se ji naslouchat a obohacovat své názory na svět od někoho, kdo autenticky žije život s odlišnými problémy, ale stejnými hodnotami.

➡️ Judith Sargentini, zelená europoslankyně z Nizozemí, dala dohromady zprávu, která přesně popisuje, jakým způsobem Orbánův režim v Maďarsku omezuje demokracii. Pro svou zprávu pak dokázala získat valnou většinu Evropského parlamentu, což mimo jiné dokazuje, že hodnoty, o kterých zpráva mluví, jsou stále tím, na čem je evropská spolupráce založena.

➡️ Loňské léto strávilo mnoho z nás blokádou kácení bělověžského pralesa v rámci akce Obóz dla Puszczy. Letos v dubnu potvrdil soudní dvůr EU, že těžba dřeva v posledním zbytku unikátního původního pralesa v Evropě byla a je nezákonná a dřevorubci se museli z lesa stáhnout. Každý strom, který se v Bělověži podařilo vlastními těly zachránit, neznamenal jen záchranu cenného přírodního dědictví, ale také potvrzení, že postupy občanské neposlušnosti jako je třeba blokáda, jsou naprosto legitimním způsobem, jak se v dnešní době postavit ignoraci a zlu.

➡️ V květnu začalo platit GDPR, obecné nařízení o ochraně osobních údajů. Asi jste slyšeli a četli bezpočet nadávek a naříkání, jak se jedná o další „buzeraci z Bruselu“. Je to ale jinak. Je to konečně nástroj, který osobním údajům dává ochranu, kterou si v dnešní době zaslouží. Ať už jde o nenasytné internetové korporace, které zneužívají a prodávají naše data způsoby, které si většina z nás ani nedokáže představit, nebo po státy, úřady a vlády, které si s nimi taky často dělají co chtějí. Ano, je možné že tu a tam klade ochrana osobních údajů náročné administrativní požadavky. Je ale naprosto jasné, že důležitost, které se celé problematice dostalo, je ku prospěchu obyčejným lidem a jejich zájmům. Jan Philipp Albrecht, německý europoslanec, který byl jednou z hlavních sil celého procesu, se letos v září z Bruselu přemístil na pozici zemského ministra ve Šlesvicku-Holštýnsku a nebude překvapením, až se za pár let stane ministrem ve spolkové vládě.

➡️ Ještě dál v zahraniční, v USA: asi jste už zaslechli jméno Alexandria Ocasio-Cortez. Ve svých 29 letech se stala nejmladší ženou, kterou zvolili do amerického kongresu, a představuje úplně novou generaci političek, které se snaží zastavit nástup toho všeho špatného, co představuje prezident Trump.

➡️ Nebude na to sama. Ještě silnější příběh je za nově zvolenou kongresmankou z Minnesoty Ilhan Omar. Když se narodíte v somálském Mogadišu jako nejmladší ze sedmi dětí, matku ztratíte ještě v dětství a strávíte 4 roky v uprchlickém táboře v Keni, jaká je šance, že vás zvolí do kongresu Spojených států? Ilhan Omar se to povedlo.

Není nakonec ta šance, že se povede právě ta věc, o kterou usilujete vy, vlastně mnohem větší?

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama