V neděli proběhly ve Finsku volby. Nedávno jsem tam byl, situaci myslím docela sleduju a bavím se o ní se svými kolegy z Finska. Když si pak ale přečtu česká média, mám pocit, že se jedná o úplně jinou zemi. A nejde ani o to, jak situaci analyzují – to je samozřejmě vždycky věcí výkladu. V našich médiích se ale nedokážou držet ani exaktních čísel.
– Novinky napsaly: „Zeleným dalo hlas 11,5 procenta voličů, což je stejný výsledek jako při posledních parlamentních volbách v roce 2015.“
Ve skutečnosti měli Zelení v roce 2015 jen 8,5 % a letos si tedy zásadně polepšili, podobně jako v jiných zemích, zde konkrétně cca o třetinu. (A s největší pravděpodobností budou v nové vládě. V Helsinkách jsou pak nejsilnější stranou s 26 %).
– Adam Černý v Hospodářkách napsal, že „Finským překvapením je i druhé místo populistické a protiimigrantsky zaměřené strany Finové, kteří získali dvojnásobně více než před čtyřmi lety, přestože se strana během minulého volebního období rozštěpila.“
Což ale zase není vůbec pravda: v roce 2015 získala tato strana 17,65 %, tedy fakticky stejně jako letos (17,5 %).
– iRozhlas pak dokonce už do titulku článku, který vyšel ještě před volbami, z nějakého nejasného důvodu napsal že „Nejvíce posílila protiimigrační Strana Finů“ – jak na to přišli jsem se ale v článku nedočetl, běžný čtenář tak ale získá pocit, že i ve Finsku místní okamurové rostou.
U některých médií je samozřejmě tato situace přáním otcem myšlenky a propagace skutečné nebo i překroucené podpory pro populistické strany a jejich narativy je součástí jejich širšího záměru, ale u tzv. serioznějších médií bych minimálně čekal, že na tuhle vlnu naskakovat nebudou.
Neodvažuju se pak ani zmínit, že bych moc chtěl, aby se stejná pozornost, jako se věnuje populistům, neofašistům a jejich klonům, věnovala růstu zelených a liberálních stran po Evropě. Protože ten je – z nějakého mi nejasného důvodu – méně sexy i pro tzv. seriozní média.