Zrušení volebního zákona je věc, která přestože v konečném důsledku má velký význam, tak zajímá jen minimum lidí. Takže mediální a politické debaty o volebním systému budou zabírat mnoho stránek novin a minut televizního vysílání, v čem vidím velké riziko.
Lidé nechtějí sledovat ústavněprávní handrkování, lidé chtějí, aby politici účinně řešili pandemii a plán obnovy země. Tohle by si měli všichni zainteresovaní uvědomit.
Je správně, že Ústavní soud odstranil nerovnosti občanů žijících v jednotlivých částech země. A to nejen nerovnosti jejich hlasů ve volbách, ale třeba i nerovnosti jejich šancí stát se poslanci. Například v našem případě skvělí lidé z libereckého kraje jako Anna Kšírová, Josef Šedlbauer nebo Jaromír Baxa měli mnohem menší šanci dostat do parlamentu, jen díky tomu kde žijí.
Problematická je samozřejmě délka toho řízení. Když jsme stejnou ústavní stížnost podali jako Zelení v roce 2006, rozhodnuto bylo za rok. Nyní se to táhlo tři a půl roku, podobně jako jiné rozhodnutí, které bylo vyhlášeno tento týden – náš návrh proti vyloučení ekologických spolků ze stavebního zákona.
Ilustruje to taky jinou věc, kterou většina lidí v našem státě považuje problém – právo se domoci spravedlnosti. Pokud se člověk sice spravedlnosti dočká, ale je to za příliš dlouho, skoro jako by se jí nedočkal. A pokud takto dlouho rozhoduje nejváženější soudní instituce, těžko pak chtít rychlejší rozhodování po dalších soudech.
Stát a jeho instituce jsou tady pro lidi, ne naopak. A to by si měli uvědomit všichni, kteří budou nyní spekulovat, jak nastavit nový volební systém.
